Než se pustím do velkého tématu pro jedničkový rok 2017, o kterém jsem psala na konci roku v posledním článku, opublikuji ještě něco o životě v rovnováze. Je to hned ze dvou důvodů. První je, že starý rok a celé devítileté období v nás ještě do 8.1. doznívá, pracuje, poklízí. Druhým důvodem je, že už na konci ledna se opět společně setkáme na semináři v Maitasuně. Tématem je právě Rovnováha v každodenním životě.

JAK VLASTNĚ ROVNOVÁHA VYPADÁ?

Rovnováha se rovná duchovní a energetické stabilitě. Není pak až tak důležité s kým nebo kde žijeme, do jaké práce chodíme, kolik vyděláváme nebo jaké či zda vůbec máme přátelé.

A právě když se ocitneme v rovnováze v každodenním životě, ruku v ruce přichází rovněž stabilita ve vztazích, financích, v práci apod. A i když padají hromy blesky, my je přijímáme s láskou a vděčností. Proč? Protože jsme duševně v rovnováze :).

Krásné perpetuum mobile, že? A pak že neexistuje :).

SVĚT JE NÁŠ DUCHOVNÍ STAV.

Svět venku je přesným odrazem toho, co máme uvnitř. Znáte to kouzelné zrcadlo z Harryho Pottera? A znáte příběh autorky? Velmi mě posledně inspirovala.

Když nás políbí múza, promítá se v nás, utváří, pracuje. Když však chytneme víru a odvahu do naších rukou, vše se, jako mávnutím kouzelného proutku, manifestuje do naší reality. Než se však manifestoval její ideální život, co vše podstoupila? S kým žila, dokud nezačala věřit sobě i svým snům? A co překonala, když polapila víru?

V krátkosti – žila s tyranem, utahaná a s Harrym v krabici. To byly její strachy a nedůvěra v sebe. Co se stalo pak? Řekla dost, odešla i s malou dcerkou bůh ví kam. Někdo by mohl říct bez šance, vždyť je úplně na nule. Žila sama z minimálních dávek státu a pomalu, každý den, s každým nádechem dávala život jedné z nejslavnějších fantasy povídek na světě. Myslíte, že si tehdy myslela, že se o pár let později ocitne na červeném koberci?

ROVNOVÁHA JAKO PONOŘENÍ SE DO INSPIRACE.

Mluvím dnes hodně o inspiraci. Pro mě je inspirace prapůvodcem života v rovnováze, ovšem pouze pokud ji následujeme. Inspirace je hlasem našeho srdce. A naše srdce nás vede k ideálnímu životu pro nás. Je to jen o důvěře, naslouchání a bdělosti. O bdělosti si v každé minutě připomínat – dělám, co je mi příjemné? Sedím pohodlně? Jím to, na co mám chuť? …ect.

Jak jsem psala na začátku, ono je pak jedno, jak vypadá náš život. Ovšem z největší pravděpodobností je přesně takový, jaký si ho představujeme nebo lépe řečeno je takový, v jakém nám je na všech úrovních příjemně a radostně.

 

 

 

KDYŽ PŘICHÁZÍ „HORŠÍ“ DNY.

Kdysi, na začátku této cesty jsem si myslela, že když přichází něco pro mě negativního, dělám opět něco špatně. V uších mi do dnes zní hláška: „Proč já? Hmmm asi mě čistí.“ Jak legračně mi to dnes zní. Proč?

Možná mince má dvě strany, ale život nemá žádnou a zároveň jich má nekonečně. Vím co chci, ale zároveň nelpím na tom, jak a mnohdy i přesně co, má ke mně přijít.

A když to nepřichází důvěřuji, že za A – se mi v pravou chvíli ukáže to vhodné pro mě a za B – pokud se mi má i přese všechno manifestovat, přesně to, co si přeji, ukáže se mi také v pravou chvíli cesta, po které se mám vydat. Proto na životě v rovnováze mě baví jedno, i když neznám odpověď hned, jednoduše přijímám vše s vděčností.

Categories: 2017BLOG

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.