2016 BLOG

Jsem herec na volné noze.

Poslední měsíc a půl se účastním on-line kurzu, jehož hlavním tématem je Naplnění přání. Co mě ovšem zaujalo nejvíce je, že než jsme se vůbec dobrali k naším snům, prošli jsme mnoho témat, které by se na první pohled mohly zdát, že s naplněním přání nemají nic společného.

Jednou z těchto věcí jsou role, které přebíráme a podle nich se chováme. Inspirovalo mě to k napsání článku, protože vlastně všichni jsme herci a dokud si to neuvědomíme a vědomě nezačneme pracovat na těchto hlavních či vedlejších rolích, tak se nám v životě nic moc nezmění.

Podle sebe soudím tebe..

Nejznámější a nejčastější jsou role soudců a obětí. Co to znamená? Soudce si sedí v naší hlavě a říká co je dobré a co špatné. Zaujímá postoje a zařazuje veškeré situace a lidi do našeho osobního žebříčkového systému hodnot.

Podle toho můžeme odsuzovat, zlobit se, urážet se, nadávat, kritizovat.. Ano, záměrně píšu negativně vyznívající soudy, jelikož přiznejme si, vetšinou se vyjadřujeme k tomu, co se nám nelíbí. Stejnou mincí nás krmí média, není se pak co divit, že jsme dokonalí v negativních tvrzeních a prožitcích, které vedou k vytváření si téže reality. Jenomže to má ještě jeden háček — podle sebe soudím tebe a věřte mi, že díky tomu o čem mluvíme, jak se vyjadřujeme, co volíme za slova, to přesně máme v sobě. To jsou naše témata a často si tyto věci myslíme i o sobě, ale důmyslně to zakrýváme za negativní tvrzení o ostatních.

Co na plat, je čas na změnu, co myslíte?

To nebylo dobrý.. s tím Bohem jsem neměl začínat.

Tak nějak zněla věta neurochirurga Ondřeje ze Samotářů, který byl až obsesivně posedlý svou bývalou přítelkyní. A tak taky zní role oběti„Na to nemáš. Vzdej to. Co to zas vymýšlíš/povídáš/vyvádíš. Já za to nemůžu, to oni. Proč se mi to děje? Jsem až moc hodná/ý, proto mě lidi zneužívají.“

Když se krmíme těmito prohlášeními, pak se nedivme, že se nám promítají do našeho života. Každý z nás má možnost, respektive nekonečně mnoho možností jak změnit vše, co změnit chce. Role oběti nás však udržuje v životní pozici, ze které si nevidíme dál než na špičku nosu.

Mám pro vás krásný příběh člověka, který byl velmi frustrovaný ze své finanční situace. Bývaly dny, kdy měl dojem, že jediná možnost jak splatit své dluhy a začít žít svobodně je snad jen vykrást banku. Svou práci měl rád, vydělával poměrně hezkou částku, ale na pokrytí základních potřeb a splácení dluhů to stačilo jen tak tak. Tu a tam se objevila možnost si přivydělat, ale s rolí oběti se mu také stávalo, že mu občas někdo nezaplatil. Ruku v ruce s tím přicházel a role soudce, která mu říkala, že není dostatečně muž. Role v jeho hlavě nabývaly na síle.

Ano — v jeho hlavě, protože tam to začíná a tam to i končí.

Když se podíval na svou situaci z jiného úhlu pohledu, zjistil, že má báječné přátelé kolem sebe. V bytě, ve kterém bydlí, se mu žije velmi dobře. Miluje svou práci. Jeho koníčky a projekty, které dělá, ho naplňují.. Zrodila se vděčnost, pochopení přijal tu situaci i sebe takového jaký je pro tuto chvíli.

Teprve tehdy mohlo přijít něco nového, nějaké řešení či další možnosti. A taky, že ano. Tento člověk během dvou týdnů dostal tak nečekaným způsobem nabídku spolupráce a jako bonus s velmi vysokým finančním ohodnocením a případnou možností dlouhodobé spolupráce.

V tomto příběhu není důležité, jestli projekt uskuteční nebo s toho navíc vyplyne dlouhodobá spolupráce. Základem je, že pochopil jakou moc mají myšlenky a role, které hrajeme, že jsou možnosti, o kterých by jsme si nikdy nemysleli, že se na světě dějí zrovna takto. A především rozkvetl i v dalších sférách svého života.

Díky vděčnostipochopení a přijetí sebe pro danou chvíli a situaci se můžeme svobodně rozhodnout, jakou roli přijmeme.. Oběť? Soudce? A nebo snad Tvůrce vlastního života?

2016 BLOG Změna

Když se zdá, že je čas na změnu, tak se vám to nezdá.

Příroda i celý vesmír je neustále v pohybu. I naše těla, i když nehybně leží, stále něco vytváří, obnovují, regenerují. Pohyb a změna jsou přirozenou a nedílnou součástí našeho života. Proč potom vytváříme strach, když nějaké změny přichází do našeho života? Máme snad pocit, že se nás netýkají, a když zavřeme oči, tak si taková jedna změna řekne: „Aha tak toho nechám, půjdu o dům dál.“

Když to vezmu do důsledku, někdy to tak může vypadat, když na změnu nejsme respektive nechceme být připravení nebo jí nepřijímáme. O dům dál sice nejde, jen tiše vyčkává na prahu našeho života. Taky se přes ní nic nedostane dovnitř. My zůstaneme stát v místě, pořád se nám život opakuje dokola a co hůř dochází “zásoby jídla, čistících prostředků, vzduchu” a je nám stále hůř a hůř. Nakonec nás to buď donutí něco udělat nebo to vzdát úplně. V lepším případě, až už jsme na pomyslném dně, změnu uvítáme s otevřenou náručí. Pravda, někdy ne úplně s otevřenou náručí. Nakonec ale stejně zjistíme, proč jsme ji nepozvali na kafe už dřív. Hned je nám o kus o kus líp.

Znáte ten film Na Hromnice o den více? Asi tak nějak to vypadá..

Krok k pochopení

Každá změna sebou přináší pochopení — ať už vaše hlava hodnotí konkrétní situaci jako něco negativního nebo pozitivního. Uvědomte si, že je to jen úhel pohledu. Pro někoho může být tragické, když se s ním rozejde partner a jinému to přinese úlevu.

Když se naučíme přijímat veškeré situace jako krok k rozvoji a pochopeníněčeho dalšího, nového, něčeho co nám bude přínosem, začneme tvořit svůj život vědomě. A díky tomu bude takový jaký si opravdu přejeme.

Přijmi a změň..

Ptáte se jak tedy změnit obtížnou situaci, ve které setrváváte dny, měsíce nebo snad i roky? Jednoduše. Přijměte ji a změňte.

Změna je proces, stejně jako vaření oběda. Brambory nejprve oloupete a pak je dáte vařit. V prvé řadě přijměte současnou situaci takovou jaká je. Následně si napište (v začátcích je daleko účinnější si napsat na papír) jaký je váš sen, záměr či vysněná situace. Buďte k sobě štědří. Nebrzděte se jen proto, že si myslíte, že na to nemáte, máte málo peněz nebo máte jiné překážky (rodina, přátele, práce ect.). Otěže svého života držíte právě teď ve svých rukou. Nechte strach za dveřmi a pište vše, co si přejete. Je jen na vás, jaký život si (vy)tvoříte.

Mějte se rádi.

Změna přichází přesně ve chvíli, když ji dáme volný průchod. Je v pořádku držet otěže ve svých rukou a říct, co chcete změnit a co si přejete místo toho starého. Dejte si však čas, postupujte systematicky, dopřejte si poznání a pochopení. Pokud chvilkově zakopnete, přijměte to bez hodnocení. I tohle je část procesu. Důležité je však postupovat dál a dál.

Tvrdost a přílišná kontrola nás vnitřně napíná, vzbuzuje v nás velká očekávání a navíc vytváříme svou myslí cesty, kterými má změna přijít. Nakonec se divíme, že nepřišla nebo že přišla, ale s velkou bolestí, depresí, stresem. Ano, protože jsme nedali šanci přirozenému průběhu.

Proč se bojíme změn?

Myslíme-li na minulost nebo na přítomnost, necítíme strach, protože to známe. Strach se objevuje ve chvíli, když pustíme svou mysl do budoucnosti a jelikož ji nezná, neví co bude, tak se začne bát.

Strach je jednou z největších brzd našeho života. Když se bojíme máme tendenci se na vše vykašlat a zůstat v tom starém, známém. To nás často ale svírá nebo brzdí. Položte si tedy otázku, chci se nechat svírat a tím stagnovat nebo to změním?

Závěrem..

Věřte, že když vyřknete, co si přejete, zvolíte si své tempo — změny se budou dít radostně a konečně začnete žít spokojený život.